ସତ୍ୟପାଠ ବ୍ୟୁରୋ : 21/05/2026: ସୋସିଆଲ ମିଡ଼ିଆରେ କକ୍ରୋଚ ଜନତା ପାର୍ଟି ର ସୁନାମି ଲହର କରି ରହିଛି | ଭାରତରେ Instagram ରେ ଏଭଳି ବେଗରେ ଫଲୋଅର ଙ୍କ ସଂଖ୍ୟା ଵୃଦ୍ଧିର ନଜିର ବି ନାହିଁ | ବିଜେପି ର Instagram ଫଲୋଅର ସଂଖ୍ୟା 8.7 ମିଲିଅନ କୁ କାଟିବା ପରେ ଏ ରିପୋର୍ଟ ଲେଖାବେଳକୁ 13 ମିଲିଆନ ଟପି ସାରିଲାଣି | CJP ର Instagram ର ଫଲୋଅର ପ୍ରତି ଘଣ୍ଟାରେ ଏକ ମିଲିଆନ ବା 10. ଲକ୍ଷ ବଢୁଛି |
“Cockroach Janata Party” (CJP) ର ହଠାତ୍ Instagram ବୃଦ୍ଧିକୁ କେବଳ ଗୋଟିଏ କାରଣରେ ବୁଝାଯାଇ ପାରିବନାହିଁ। ଏହା ଏକସାଙ୍ଗରେ ,ମିମ୍ ଆନ୍ଦୋଳନ, anti-ଇଷ୍ଟର୍ବଲିଶିମେଣ୍ଟ ବା ସରକାରବିରୋଧୀ ଭାବନା, ଯୁବପିଢ଼ିର ହତାଶା, ବେରୋଜଗାରୀ ର ଆକ୍ରୋଶ , NEET ପରୀକ୍ଷା ନେଇ ଅବିଶ୍ୱାସ, ଏବଂ social-media algorithm—ଏହି ସବୁର ମିଶ୍ରଣ।
BJP ପରି ଏକ ବିଶାଳ ସଂଗଠନକୁ Instagram follower growth ରେ challenge କରିବା ସାଧାରଣ କଥା ନୁହେଁ, କିନ୍ତୁ ଡିଜିଟାଲ ଯୁଗରେ satire ଓ anger ମିଶିଲେ ଭୟଙ୍କର virality ସୃଷ୍ଟି କରେ।
ପ୍ରଥମେ, “Cockroach” ଶବ୍ଦଟି ଯୁବମାନଙ୍କ ମନରେ humiliation ବା ଅପମାନର ର ଭାବନା ସୃଷ୍ଟି କଲା। Chief Justice ଭାବେ ସୂର୍ଯ୍ୟକାନ୍ତ ଙ୍କ ଟିପ୍ପଣୀ ବିବାଦ ସୃଷ୍ଟି କଲା, ଯଦିଓ ପରେ ସେ ସ୍ପଷ୍ଟୀକରଣ ଦେଇ କହିଥିଲେ ଯେ ତାଙ୍କ ମତାମତ ଜାଲସାର୍ଟିଫିକେଟ ଓ ସରକାରକୁ ଗାଳିଗୁଲଜ କରୁଥିବା ଲୋକଙ୍କୁ ନେଇ ଥିଲା, ସମସ୍ତ ଯୁବମାନଙ୍କୁ ନୁହେଁ। କିନ୍ତୁ social media ରେ ସ୍ପଷ୍ଟୀକରଣ ଠାରୁ ପ୍ରଥମ ଆକ୍ରୋଶ ଅଧିକ ତେଜ ଚାଲେ। Meme culture ର ନିୟମ ହେଉଛି—“emotion beats nuance.” ଲୋକେ ସ୍ପଷ୍ଟୀକରଣ ପଢ଼ିବା ପୂର୍ବରୁ already narrative ତିଆରି କରିଦେଲେ ଯେ “system youth କୁ insult କରୁଛି।” ଏହି victimhood identity କୁ CJP ଚତୁରତାର ସହ political satire ରେ convert କଲା।
ଦ୍ୱିତୀୟ ମହତ୍ତ୍ୱପୂର୍ଣ୍ଣ କାରଣ ହେଉଛି youth frustration। India ର urban ଏବଂ semi-urban educated youth ମଧ୍ୟରେ unemployment, competitive exam pressure, ଏବଂ institutional distrust ବହୁତ ବଢ଼ିଛି। NEET paper leak controversy ଏହି anger କୁ multiply କରିଦେଲା। ଯେତେବେଳେ ପରୀକ୍ଷା ଭଳି merit-based system ଉପରେ ପ୍ରଶ୍ନ ଉଠେ, ଯୁବମାନେ କେବଳ ଏକ minister କିମ୍ବା agency ଉପରେ ରୁଷନ୍ତି ନୁହେଁ—ସେମାନେ ସମଗ୍ର system କୁ distrust କରିବା ଆରମ୍ଭ କରନ୍ତି। Dharmendra Pradhanଙ୍କ response କୁ ଅନେକ social-media users defensive ଓ delayed ଭାବରେ perceive କରିଥିଲେ। ଏହାର ଅର୍ଥ ଏମିତି ନୁହେଁ ଯେ ସମସ୍ତ criticism factual କିମ୍ବା fair ଥିଲା; କିନ୍ତୁ politics ରେ perception ବହୁତ ସମୟରେ reality ଠାରୁ ଶକ୍ତିଶାଳୀ ହୁଏ।
CJP ର popularity ବୃଦ୍ଧିରେ BJP ବିରୋଧୀ sentiment ଥିଲା, କିନ୍ତୁ ସେତେଟା ମାତ୍ର ନୁହେଁ। ଏହା traditional politics ର fatigue କୁ ମଧ୍ୟ represent କରୁଛି। Gen Z audience ideology ଠାରୁ ଅଧିକ authenticity ଓ relatability ଖୋଜୁଛନ୍ତି। BJP ର official Instagram account disciplined, campaign-oriented ଓ top-down communication model ରେ ଚାଲେ। ତାହାର ବିପରୀତରେ CJP memes, sarcasm, dark humour, reels ଓ participation culture ଉପରେ ଭିତ୍ତି କରି virality ତିଆରି କରିଲା। Instagram algorithm ମଧ୍ୟ highly emotional ଓ shareable content କୁ boost କରେ। ସେଥିପାଇଁ 50 posts ଥିବା account କେବଳ କିଛି ଦିନରେ millions follower ନେଇପାରିଲା। 
ଏଠାରେ ଆଉ ଗୋଟିଏ interesting psychological angle ଅଛି। ଭାରତୀୟ youth ମଧ୍ୟରେ “being unheard” ର ଭାବନା ବହୁତ ଗଭୀର। Jobs, exam stress, inflation, social pressure—ଏସବୁ ମଧ୍ୟରେ ଯେତେବେଳେ କୌଣସି satirical movement କହେ “we are the ignored generation,” ତେବେ ଲୋକେ ideology ନୁହେଁ, identity ପାଇଁ join କରନ୍ତି। ତେଣୁ ଅନେକ followers actual political supporters ନୁହେଁ; ସେମାନେ digital protest participants। Reddit discussions ରେ ମଧ୍ୟ ଏହି sentiment ଦେଖାଯାଇଛି—ଲୋକମାନେ ଏହାକୁ “movement of frustration” ଭାବେ ଦେଖୁଛନ୍ତି, ନାହିଁ ଏକ mature political party ଭାବେ। 
ତେବେ ପ୍ରଶ୍ନ ହେଉଛି—ଏହା କି ଦୀର୍ଘକାଳୀନ political force ହେବ? ବର୍ତ୍ତମାନ ପର୍ଯ୍ୟନ୍ତ evidence ଦେଖାଉଛି ଯେ CJP ଅଧିକତର meme-driven outrage movement। Social-media followers ସବୁବେଳେ electoral strength କୁ translate କରେ ନାହିଁ। India ର ground politics caste networks, booth management, local leadership, welfare delivery ଓ organizational machinery ଉପରେ ନିର୍ଭର କରେ। BJP ଏହି ସବୁରେ ଅତ୍ୟନ୍ତ ଶକ୍ତିଶାଳୀ। କିନ୍ତୁ CJP ଏକ warning signal ଦେଇଛି—youth anger କୁ ignore କଲେ satire ମଧ୍ୟ mainstream discourse କୁ dominate କରିପାରେ। 
ସେହିପରି, CJP ର growth କେବଳ Dharmendra Pradhanଙ୍କ NEET issue handling ଦ୍ୱାରା ହୋଇନି, କିମ୍ବା କେବଳ Surya Kantଙ୍କ controversial remarks ଦ୍ୱାରା ମଧ୍ୟ ନୁହେଁ। ଏହା ଏକ broader crisis of trust ର ପ୍ରତିଫଳନ—ଯେଉଁଠାରେ youth ମନେ କରୁଛନ୍ତି ଯେ institutions ସେମାନଙ୍କ anxiety କୁ seriously ନେଉନାହାନ୍ତି। CJP ସେହି anger କୁ humour ରେ package କରି viral କରିଦେଲା। ଏହିଥିରେ ତାହାର ସବୁଠାରୁ ବଡ଼ digital strength ରହିଛି।
